Kolegové nám zkrátka někdy dávají pěkně zabrat. Chtěla bych se s vámi podělit o několik mých zážitků s problematickými kolegy. Mám převážně zkušenosti s ženským kolektivem a musím se přiznat, že fungovat v něm, nebylo vždy jednoduché. Zvláště pak, když byl tým hodně velký. Musím říct, že mi nejvíce vyhovuje smíšený kolektiv, protože podle mého názoru vytváří takové zajímavé produktivní spojení a náboj.
My ženy jsme citlivější, hodně o věcech přemýšlíme z různých úhlů pohledu a věci si bereme osobněji. S muži se dá zase jednat více napřímo. Každý jsme originální svou povahou. Ale ne vždy mezi těmi rozdílnými povahami dochází k souladu. Proto pak mohou vznikat konfliktní situace. Je to skvělé, když si všichni rozumí a dokáží se bez potíží a rychle na všem domluvit. Takový ideální stav bohužel málokde nastane. Ale existuje:) A bohužel, hrozný kolektiv také.
Každopádně, ať jsme jací jsme, tak spolu v práci potřebujeme nějak vycházet. Ale když v týmu narazíte na nějaké „extra kousky“, tak to potom přichází výzva k akci. Já vám teď povyprávím, s jakými jsem se potkala já.
Jednou k nám na oddělení nastoupila nová paní. První dojem byl dobrý. Ovšem po pár dnech už to tak dobré nebylo. Nová kolegyně získala pocit, že ví vše lépe než my a že by měla spíše ona učit nás. Chyběla ji pokora, empatie a takt. Začínala jsem se ptát, kdo nám tady vlastně šéfuje? Slova „prosím“ a „děkuji“ byla hodně vzácná. Bylo pochopitelné, že vztahy a spolupráce se zastavily na bodě mrazu a začlenění mezi nás bylo v podstatě nemožné. A začala vznikat tzv. averze na kolegu.
Celá ta situace mě opravdu dost štvala. Docházelo k takovým divným střetům. Takže jsem si s ní na konec upřímně promluvila a otevřeně jsem jí řekla, co se mi nelíbí a jaký dopad to má. A že je zapotřebí, abychom spolu všichni po pracovní stránce vycházeli. Po tomto rozhovoru se náš vztah opravdu změnil a ona se začala snažit. Spolupráce i chování se zlepšilo.
Výhoda je, že u kolegy jednáte na stejné úrovni a můžete si více dovolit. Se šéfem je to trochu složitější.
Další z mých kolegyň byla velmi upovídaná a neustále si na něco stěžovala. Hlavně na to, kolik má práce. V kanceláři se s ní nedalo v klidu pracovat, protože každý svůj krok musela okomentovat. A aby toho nebylo málo, tak si do toho ještě řešila své soukromé záležitosti. A tím jí samozřejmě nezbýval čas na ty pracovní. Také jí vůbec nevadilo, že svým konáním ruší ostatní.
Co vám budu povídat, měly jsme s ostatními kolegyněmi dokonalý přehled o celém jejím životě. Potom ji napadlo, že by část své práce předala mně. A šla na to tajně přes šéfa, který ji měl v oblibě. Co jsem udělala? Nenechala jsem se a šéfovi jsem řekla, jak to ve skutečnosti je. Kolik času tráví svými osobními věcmi a že v tomto případě za ni její práci dělat nebudu. A byla jsem důrazná a bylo mi jedno, co z toho bude. Zkrátka, někdy stížnost na kolegu je jediným řešením.
Někteří lidé nemají sebereflexi, proto se musí pravidelně usměrňovat.
mé poznání:)
Těmto typům lidí chybí sebereflexe a mají tendence své chování opakovat. Musíte být důrazní a být jako gramofonová deska. Stále opakovat své stanovisko, VYTRVEJTE. Kolegyně to na mě ještě párkrát zkoušela, ale neuspěla.
TIP
Bohužel s tou upovídaností je to složité. To je takový povahový rys člověka. Tady musíte pořád dokola říkat, že teď potřebujete chvíli nerušeně pracovat. Možné další řešení je, že začnete chodit do práce dříve než upovídaný kolega nebo tam budete zůstávat déle než on. Nebo se snažte domluvit alespoň na jednom dni práce z domu, jestli je to možné. Či si zkuste požádat o jinou kancelář.
Tohle je prekérka a choulostivé téma. Avšak neustálé větrání (zvláště ne moc příjemné v zimě) a vonění místnosti nic nevyřeší. To je tak akorát na bolest hlavy a nachlazení. I tímto jsem si prošla.
My jsme to s kolegyněmi oznámily šéfové a ta vše s dotyčným vyřešila. Stejné je to i v opačném případě, když se někdo až příliš voní (nejlépe sladkými vůněmi) nebo pojídá silně aromatická jídla. Tohle vše prostě není příjemné a máte nárok na „čerstvý vzduch.“
Určitě jste se s tím už setkali. Z maličkosti se udělá drama a někdy to jde až do hysterie. Jedna kolegyně mi to často dělávala. I z toho, že nemohla rychle najít něčí kancelář, udělala obrovský problém na půl hodiny konverzace.
Nenechte se svými kolegy otrávit. Ale sama vím a chápu, jak to s nimi může být vyčerpávající. Každý člověk je jiný a rozdílně reaguje. Někdo se dokáže ozvat hned, někdo potřebuje více času, jiný neřekne vůbec nic ze strachu. Svůj vliv na to má i naše povaha. Ale:
Snažte se brát komplikované kolegy jako výzvu a trénink něčemu se naučit. Možná právě proto vám je život postavil do cesty. Já si vždy kladu otázky: Proč jsme tě potkala? Na čem mám na sobě zapracovat? Podívejte se na to z jiné strany. Kdybych se s konfliktními kolegy nepotkala, tak bych nebyla tam, kde jsem teď. Dříve jsem se bála něco říct a lidem se přizpůsobovala na úkor sebe. Už tomu tak ale dávno není a stal se ze mě díky těmto zkušenostem člověk, který se za sebe umí postavit a dokáže využít svou vnitřní sílu. Takže jim vlastně mohu poděkovat, neboť mě donutili vyjít z mé komfortní zóny a posunout se dál.
A pokud byste se o typech kolegů chtěli dozvědět ještě více, tak jsem pro vás vytvořila eBook 13 Typů kolegů aneb jak v práci vyjít s kýmkoliv, kde chování na pracovišti otevírám ještě více do hloubky.
Ať jsou pracovní vztahy jakýmkoliv způsobem problematické, zkuste být pozitivní a smějte se, i když vám ostatní hází klacky pod nohy. Jejich život a negativita nejsou vaše. Ale chápu, že být každý den v kontaktu s kolegy, se kterými si nerozumíte, je opravdu náročné. Neberte si však věci osobně a buďte sami sebou.
Mějte dobrou náladu. Dobrá nálada sice vaše problémy nevyřeší, ale naštve tolik lidí, že stojí za to si ji užít.
J. Werich